Nedělám to kvůli zviditelnění sebe, koho bych mohla zajímat… ale kvůli zviditelnění problémů našeho zdravotnictví zejména v etických aspektech, aby si lidé uvědomili, jak je s nimi jednáno a jak tomu zamezit a tím též postupně změnit postoj.
Jmenuji se Petra Langová, žiji v Ústí nad Labem a v roce 2011 se mi narodila dcera Leontýnka. Slýchala jsem od kamarádek, jak moc se člověku změní život, když se mu narodí dítě. Vždy jsem to brala s rezervou a vůbec jsem si nepřipouštěla, že by dítě mělo být nějaký zásadní vliv v mém pestrém životě. Cestovat se přece dá také, omezení kina nebo diskotéky na pár měsíců opravdu zvládnu, tak co. Nikdy jsem si nedokázala představit, že dítě může přinést v životu zcela jiný smysl a rozměr a nikoliv pouze tím, že musím změnit své priority, omezit své koníčky a občas je to pěkné sebezapření. Narozením mé dcery začala cesta, kterou jsem před tím viděla vlastně jen někde v mysli, ale nikdy jsem neměla chuť se do něčeho vážně pustit. A najednou to bylo tak jasné a smysl mého života nabral jiný směr.
Po narození Leontýnky jsem začala aktivně pořádat sbírky oblečení pro kojenecké ústavy a pro azylové domy (pro více info o sbírkách navštivte facebookové stránky : https://www.facebook.com/pages/Juno-Moneta-zs/1661215994124204?sk=timeline
To ale není ta hlavní aktivita, kvůli které píši tento článek.
Po mém porodu v porodnici mi zcela spontánně došlo, zda je běžné a normální, jak se zachází s ženami a vlastně i jejich doprovodem. Jelikož jsem velmi vnímavý a empatický člověk, který přemýšlí, co se kolem něj děje a leccos nenechá jen tak být, tak jsem se začala opravdu velmi intenzivně zajímat. Zajímalo mě, proč mi malou jako zcela zdravé dítě sebrali z náručí, proč nerespektovali má přání a též mě velmi zajímalo, proč ke mně nechtěli pustit mého muže a otce dítěte. Podmínkou totiž bylo zaplacení poplatku za přítomnost osoby blízké. Já jsem odjížděla do porodnice sama taxíkem, manžel se vracel z Prahy z práce, a když přijel do porodnice, tak první, na co se ho ptali bylo, zda má zaplacený poplatek. Nikoliv zájem, aby se mi co nejrychleji dostalo to nejlepší, jeho přítomnosti a podpory. Prostě nastal vydírající způsob jednání: „Zaplaťte, nebo žena zůstane sama, nám je to jedno.“ Já jsem tehdy ještě při smyslech řekla personálu, že pokud ho okamžitě nepustí, tak na ně podám žalobu. Přijel totiž v době, když už by v každý okamžik jeho nepřítomnosti mohl o narození přijít a nebyl čas chodit po nemocnici a hledat, kde má jako zaplatit. Pustili ho. Původně jsme totiž byli sepsáni v jiné porodnici v jiném městě, ale malá chtěla na svět o 20 dní dříve, takže jsem jela do naší spádové (nejbližší) porodnice, kde jsme to neměli nijak zjištěné a prohlédnuté. Po porodu jsem o tom všem začala vážně přemýšlet. O postupech personálu, o chování a hlavně o tom, jak je možné, že můžou tímto způsobem takto citově vydírat rodiče. Jelikož malá byla hodné dítě a já jsem se i vyspala, takže jsem měla dost energie začít se tím zabývat. Kontaktovala jsem právní kanceláře, aby mi udělali právní rozbor toho, proč s lidmi takto jednají a jestli na to mají vůbec právo. Ze všech nezávislých advokátních kanceláří vyšla pouze jedna odpověď. Žena má právo na přítomnost osoby blízké a to bez podmínky placení poplatku. Jediná výjimka, kdy personál nemusí dovolit přítomnost osoby blízké či ji vykázat je pouze, když by tato osoba byla agresivní, pod vlivem či měla soudní zákaz nebo byla očividně silně infekční. Nezaplacení poplatku rozhodně není důvod nevpuštění osoby blízké k porodu. Možná si někdo říká, proč se zabývám takovou blbostí, vždyť jde jen o pár stovek. Víte, mě vůbec nešlo o peníze, ale o ten princip toho vydírání. Buď si zaplaťte, nebo máte smůlu. To jako lidem nevadí? Říkala jsem si. To se nechají takto vydírat? Je to nedůstojné jednání, kdy o rodičku jim vůbec nejde. To jsem prostě nemohla přenést přes srdce. Navíc je to sprosté okrádání, jelikož chtějí peníze za něco, kde nevznikají žádné náklady, i když na první pohled to tak nemusí vypadat, ale když jdete do nemocnice například někoho navštívit na Aro či Jipku, dají Vám hábit, návleky, roubík i čepičku a to zcela zdarma a vždy. Tak proč to účtují u fyziologického porodu, kde ani tyto pomůcky třeba nejsou? Kdo rád přihlíží, byť na první pohled trochu skrytému, vydírání a okrádání? Vy ano?
Napsala jsem tedy první stížnost nemocnici, kontaktovala jsem též zdravotní odbor ústeckého kraje a finanční úřad, kde mi též dali za pravdu a také jsem kontaktovala novináře. Povedly se dvě reportáže na Nově i Primě. Také jsem psala na ministerstvo zdravotnictví. Jejich odpověď byla po argumentační stránce velmi zajímavá. Po ročním boji, mnohých dopisech a velmi arogantního jednání nemocnice snížila poplatek z 500+500 na 100 Kč. Přispěl k tomu též mediální rozruch a úprava zákona o zdravotních službách ( účinnost 1.4.2012), která se připravovala a o jehož změnu jsem usilovala a semnou další organizace i v jiných oborech zdravotnictví.
Po tomto menším úspěchu jsem založila občanské sdružení Juno Moneta, které se zabývá zrušením poplatků celorepublikově a též dalším problémům zejména ve vztahu nemocnice- rodič- dítě. Problémů je více, než dost. Po založení občanského sdružení, dnes již zapsaného spolku jsem obeslala jako právnická osoba všechny porodnice (vedení) s informací o novele zákona a též s argumenty, proč je vybírání poplatku nelegitimní. Některé porodnice opravdu poplatek zrušili či snížili třeba na 50 Kč, ovšem nepovedlo se to všude a například Podolí stále žádá 1.700 Kč. Samozřejmě proběhla komunikace i s nimi, ale ty stále arogantně tvrdí, že oni jsou výdělečná společnost a mají právo na to vybírat. Hledala jsem usilovně tedy někoho, kdo by je zažaloval za bezdůvodné obohacování. Já žalovat nikoho nemohla, jelikož jsme nic neplatili. Bohužel se mi nepodařilo nikoho najít a to ani ze stran známých, kamarádů a dokonce ani přátel. Zůstala jsem v tom sama. A to i přes to, že jsem sehnala právníka, který to vezme zdarma a já se postarám o komunikaci a vše potřebné. Nikdo si nechtěl špinit ruce pro princip, pro pomoc tento vydírající nešvár zrušit pro ostatní lidi. Přece je to pár jenom 17 stovek, tak co. Lidi nechtějí nic řešit, a proto to v našem státě vypadá, jak to vypadá. Bylo pro mě dost překvapivé, že poplatkem se veřejně zabývám jen já. Nikdo jiný to neřešil. Tisíce porodů ročně a on to nikdo neřeší. Byla jsem z toho opravdu smutná. Nakonec jsem potkala ženu, která mě kontaktovala a opravdu jsme to zažalovaly, jen jinou porodnici než Podolí. Konkrétně Neratovice. Byla jsem u jednoho stání. Dne 10. 11. 2014 jsme dostali rozsudek, který nám dal za pravdu. Nemocnice jí musí vrátit poplatek a vytvořil se tak jistý precedent, že to opravdu není zcela v pořádku. Znění rozsudku mohu zaslat na požádání každému. Navíc se k tomu otevřeně vyjádřila i ombudsman/ka Anna Šabatová v rozhovoru na České televizi zde: http://video.aktualne.cz/dvtv/platit-za-doprovod-pri-porodu-ombusmanka-vs-nemocnice/r~9fbc313c665811e4b0c4002590604f2e/
Právo platí stejně pro všechny, byť je to pro firmu ekonomicky nevýhodné. Přeci uplatnění práva nemůže být podmíněno tím (bývá to ve Vnitřním řádu nemocnic), zda mám peníze či nikoliv. Navíc porodnictví by měl být obor nejvýše empatický, kde není místo pro spory, pro vydírání a znepříjemňování rodičům toto emoční období manipulací, lží a nevhodným chování. My jsme partneři a též platící klienti (myšleno pojišťovnou), nikoli žáčkové ve škole.
Pro další informace o poplatku navštivte další políčka těchto stránek.
Co ještě dělám:
Nyní jsem členem výboru H. A. M. (Hnutí za aktivní mateřství) a věnuji nejen poplatkům, ale také změnám, které naše porodnictví velmi potřebuje. Informuji ženy o všech aspektech- fyziologických, praktických a právních. Snažím se ženy připravit na pobyt v porodnici, protože to je dneska prostě potřeba se na to připravit, protože pokud se rodiče nepřipraví a zcela se spolehnou jen na péči, pak mohou být velmi zdrceni. Nejen z přístupu, ale bohužel se každý den porušuje jejich zákonné právo. Jako příklad velmi zkráceně uvedu příběh, kde je porušení zákona do nebe volající.
Ze zákona máme právo na nepřetržitý pobyt osoby blízké. Tomu může zabránit pouze indispozice osoby blízké jako agrese, nemoc..Nic jiného nemůže zamezit přítomnost osoby blízké u pacienta/klienta. Nemocnice často argumentují nedostatkem prostorů, atp. To není důvod k tomu opustit osobu blízkou.
Tento smutný příběh je odrazem toho, jak se zdravotníci chovají a co bych velmi ráda změnila alespoň informovaností lidí.
Těhotná žena je neslyšící. Žádné patologie v těhotenství nemá. Je zdravá. Z neznámého důvodu je hluchota důvod pro císařský řez, což je velká břišní operace se svými riziky, která by měla být využita pouze v nutných případech. Bohužel s tím tato žena souhlasila. Předvečer operace přijela s mužem- také neslyšící a její matkou do nemocnice. Měli nadstandard, přesto byl její manžel i matka vyhozen s tím, že jsou návštěvní hodiny. Pozor. Matka ani otec dítěte už vůbec nejsou návštěva, ale osoba blízká a otec navíc zákonný zástupce, který má výsostné právo také rozhodovat, co se bude dít v případě indispozice ženy a též má právo být u porodu či operace zejména kvůli dítěti, které nemá být separováno od matky (či otce). Zákon na toto samozřejmě myslí a nucená separace (pokud nejde o nezbytný akutní zásah k záchraně života) je samozřejmě nelegitimní postup a nikdo na to nemá právo. Proč to píši.
Stalo se to, že když odešli, tak žena začala v jednu v noci rodit. Bez komplikací, ozvy v pořádku. Krásně otevřená na 5 cm, ale oni místo, aby jí nechali spontánně porodit, tak protože už měla naplánovaný císařský řez jí ho udělali. Tím pádem zcela zbytečná operace, riziko pro matku i dítě, manžel a otec dítěte tam být nemohl, protože ho předvečer vyhodili, což je zásah a velký. Bohužel tím pádem dítě bylo separováno od matky (otec chyběl), aniž by byl problém, což je fyziologicky hrozně špatně (kojení, citová vazba, atp.)
Tento případ je hrozný a jen proto, že žena neměla informace. Císařský řez byl zbytečný, separace také a to, že muže vyhodili a on se nechal, je také špatně. Přitom zákon je chránil, stačilo ho znát.
Pokud Vás zajímá více o zákonech, políčka Práva dětí při hospitalizaci, Pozor na Informovaný souhlas,
Pokud Vás zajímají další velmi nepěkné zkušenosti z porodnic, kterým se lze vyhnout, navštivte políčko Dobré i zlé porodní příběhy….
Dále jako H.A.M. usilujeme o legalizaci práce porodních asistentek v terénu tak, jak to funguje v mnoha zemích Evropy, Americe, Kanadě a Austrálii.
Mnohem více důležitých informací právních, praktických i o fyziologii či statistice a o aktuálním dění naleznete na facebookové skupině: https://www.facebook.com/groups/107171469380645/
Doporučuji též internetové adresy vázající k této problematice:
2- http://www.iham.cz/nabizime/informace/zakladni-informace/porod/
3- http://www.prirozeny-porod.eu/vse-o-porodu/
4- http://www.babyweb.cz/prirozeny-porod-je-normalni-porod
PROSÍM, NEPLAŤTE TENTO POPLATEK A VYJÁDŘETE SVŮJ NÁZOR ALESPOŇ KVŮLI ZMĚNĚ A PRO OSTATNÍ.
PROSÍM, VYBÍREJTE PORODNICI VELMI DOBŘE A NAVŠTIVTE MOJÍ SKUPINU NA FACEBOOKU https://www.facebook.com/groups/107171469380645/
Dobry den, mela bych zajem o zaslani avizovaneho rozsudku „porodnice neratovice“, nikde jsem bohuzel nenasla kontakt na Vas. Predem dekuji a preji pekny den Jana